Právo na lásku Part 10

18. března 2009 v 20:21 | Pavllinka |  Amy/Rick
Právo na lásku Part 10


Drahá Amy,
až budeš číst tento dopis, budu už na míle daleko... Tam, kde mě nikdo nezná, ale všichni budou znát mé hříchy... Budou znát všechno zlé, co jsem Ti provedl. Olívii jsem vzal tátu a Tobě žárlivého manžela. Byl bych strašně rád, kdybys mi to dokázala někdy odpustit, i když už se to asi nikdy nedozvím. Ublížil jsem Ti tak moc... a stydím se za to. Kéž bych to mohl někdy vrátit, ale neunesl jsem tíhu svých činů a nedokázal jsem s tím spát.. nedokázal jsem s tím žít... Miluji Tě tak moc Amy... A Olívii zbožňuju... Pamatuješ? Náš andílek v černé tmě... A já jsem býval tvůj maják v rozbouřeném moři. Už je to všechno pryč... Už dávno jsem pochopil, že máš svůj život a já tak nějak do něj nezapadám. Také Richardovi jsem ublížil a byl bych rád, kdybys mu mohla říct, jak moc mě to mrzí... Bohužel jsem si svoje činy uvědomil moc pozdě... Omlouvám se Ti Amy. Odpustíš mi někdy?
Nebudu dál zdržovat čas, který můžeš strávit společně se svými kamarády a s Olívii. Dal jsem ji k mé matce, takže až budeš úplně v pořádku, můžeš si ji kdykoliv vyzvednout a prosím, dej ji za mě velkou pusu.
A Amy.. ještě jedna věc... Pamatuj... Každý má právo na lásku...
Tvůj Allan

Amy zaslzenýma očima zůstala koukat na větu: Každý má právo na lásku... Nechápala, co tím Allan chtěl říct. Dopis ji vypadl z rukou a Amy se schoulila na pohovku. Začala tak brečet, že nemohla přestat. Rick se k ní dobelhal a těžce dosedl vedle ní. Položil svou zlomenou nohu na pohovku a přitáhl si ji k sobě. Konečně ji mohl sevřít v náručí... Hladil ji. Držel ji jako malou holčičku, které se ztratila panenka. Hladil ji ve vlasech, dal ji pusu na čelo... Chápal, co teď musí cítit...
Amy se schoulila do jeho náruče a snažila se najít klid... Najít podporu, oporu a hlavně někoho, kdo při ní bude navždy stát... Teď to potřebovala nejvíc.... Vůbec nic kolem nechápala, nechtěla si připustit, že by ji opustil. Tu facku by mu časem odpustila, i to, co udělal Rickovi... Ale proč sebevražda? Amy si v hlavě pořád opakovala jedno slo: sebevražda. Skelným pohledem hypnotizovala dopis, který znamenal konec...

................................

Po dvou hodinách Amy usnula v Rickově náruči. Opatrně ji vzal a odnesl ji do ložnice. Položil ji, sundal ji svetr a políbil ji. Potichu odcházel z pokoje. Už bral za kliku, když vtom se mu za zády ozval Amyn hlas.
"Neocházej..." Amy zašeptal z polospánku. Rick sebou překvapeně škubl, ale když se otočil, a uviděl Amy, jak k němu natahuje ruku, neodolal a vrátil se k ní. Lehl si k ní zezadu a silně ji objal. Přitáhl ji k sobě ještě víc, až Amy skoro nemohla dýchat. Ani jednomu to nevadilo. Rick uspokojil svou touhu ji obejmout a Amy se cítila v bezpečí...

Pohřeb Allana

".........prach jsi a v prach se také navrátíš....." Farář vzal hrst hlíny a vysypal ji na Allanovu rakev. Teď byla řada na Amy. Všichni přítomní čekali. Amy se k tomu moc neměla.
"Amy..." Rick ji musel popostrčit, než ji došlo, že to musí udělat. Sehnula se k hlíně, roztřesenou rukou nabrala hlínu a přistoupila k rakvi položené hluboko v zemi. Nadechla se, natáhla ruku nad rakev a podívala se na ni. Pomale otevřela ruku a pozorovala, jak hlína dopadá na tělo jejího manžela... Na rakev, ve které leží... Hlína dopadla, ale Amy měla stále nataženou ruku. Uvědomila si, že tohle je poslední šance, kdy se s ním může důstojně rozloučit... Poslední... Podívala se na ruku, na které měla nalepenou hlínu... nesetřela ji. Nechala ji tam... Rick k ní přistoupil. Chytl ji za ruku. Amy mu ukázala ruku, na které měla hlínu. Vytryskly ji slzy. Ukazovala ruku, jako by ji chyběly prsty, jakoby ji měla celou od krve, jakoby v ní držela hnusného pavouka... S odporem se na ni dívala... Rick nechápal... Vztáhl ruku, že ji hlánu z ruky sundá, ale Amy ucukla, a tak uznal, že si ji sundá sama, ale neudělala to. Dívala se na ni. S brekem si klekla na zem a schoulila se do klubíčka... Rick by se taky skrčil a objal ji, ale nemohl. Hladil ji proto jen ve vlasech a uklidňoval ji. Amy se celá otřásala ve vzlycích... A ruku s hlínou pořád držela nataženou...

Smuteční hostina

Amy držela vidličku a přehazovala jídlo z jedné strany talíře na druhou. Rick seděl celou dobu vedle ní. Chtěla ho mít u sebe a Rick ji zase nechtěl spustit z očí.
"Amy.. měla bys něco sníst..." Amy jen zavrtěla hlavou. Rick odhodil vidličku. Musel se nějak uklidnit... Přece, je to teprve pár dnů. Ale za těch pár dnů Amy ani jednou nepromluvila... Ani Dobrou noc, ani Děkuji.. nic... Rick byl už z toho zoufalý... Nevěděl, co má s ní dělat. Jestli to takhle půjde dál, Amy si zkazí celý svůj život... A co teprve Olívie... Rick se podíval na Amy... Vypadala jako tělo bez duše.... Ricka napadlo jen jediné řešení...

Trochu krátký... Omlouvám se...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama