Právo na lásku Part 5

18. března 2009 v 20:14 | Pavllinka |  Amy/Rick
Právo na lásku Part 5

Rick zajel rukou pod její tričko. Couvali společně, až narazili na zeď. Amy se opřela zády o stěnu a užívala si jeho dotyku. Milovala, když ji hladil, líbal, dotýkal se jí. Rick na tom byl stejně. Miloval její hebkou kůži. Líbal ji na krku. Tak po ní toužil. Chtěl ji... Vzdálenost mezi nimi nebly avůbec žádná.. Rick potřeboval cítit, že ji má... Má ji, jen a jen pro sebe. Napětí a láska mezi nimi se nedala změřit žádným přístrojem... Ale přerušit se dala čímkoli...
"Amy?!" Zavolal na ni Allan, který teď přišel, aby přerušil jejich touhy a tajné přání. Amy od sebe odstrčila Ricka, ale pozdě. Allan se rozběhl k Rickovi. Vrazil mu jednu ránu pěstí.
"Takže ty si pokoj nedáš parchante!" Zařval na něho. Amy ho chytila za ruku. POdívala se na něho.
"Amy.. Lásko jsi v pořádku?" Pohladil ji ve vlasech a políbil na čelo. Amy zavrtěla hlavou. Vůbec nechápala...
"Co tady děláš?" Zeptala se ho ještě vyděšená. Mezitím se Rick zvedl a podíval se na Allana. Nenáviděl ho..
"Říkal jsem ti přece, že tě dneska vyzvednu dřív, abychom jeli za mou matkou." Amy se na něho vyjeveně podívala. O ničem takovém nevěděla. Allan ji však ani nedal šanci, aby to mohla říct. Chytl ji za ruku, vzal její kabelku a odtáhl ji pryč z budovi.
"Allane!" Chtěla, aby se na chvíli zastavil, ale ten ji pořád neposlouchal... Měl strach, že by se ještě mohla otočit a vrátit za tím parchantem. To nemohl dopustit... Byla jeho... Apoň před zákonem...
"Proboha co to mělo znamenat?!" Zakřičela na něho, když už byli před autem. Olívia tam seděla v sedačce. Amy ji políbila na čelo, ale stále nespouštěla oči ze svého manžela.
"Neptej se zlato... Mám pro tebe překvapení." Řekl a nastartoval. Amy vůbec nevěděla, jak se má zachovat nebo co má dělat...

..............................

Rick tam stále stál a koukal na místo, kde ještě před chcílí líbal nejkrásnější, nejmilovanější ženu na světě, kterou potřeboval ke svému životu. jediná zábrana však byl Allan. Když Allan tolik milje Amy, proč by ji říkal, že ji miluje? To přece nedává smysl... Ale přece... Amy mu nenadávala za to, že ji miluje.. Sám ji to přece řekl. Pořád na něj křičela, že prý se ani nedokáže postarat o svoje vlastní dítě a jde jí jenom o peníze. Rickovi to došlo... Ten hajzl!!! Vystartoval z budovy, i když měl ještě natáčet. Sedl si do auta. Amy na chodbě nebyla o jediný člověk, který co potom řekl, byl Allan. A Allan není takový hlupák, aby ji říkal, že ji Rick miluje. Dal mu pěstí, potom musel jít za Amy a říct ji ty hnusné lži, co údajně řekl. Proboha... to je takovej šmejd!! Zaparkoval před Amyným domem...
Přišel ke dveřím a zazvonil. Nikdo mu neotevíral... Dům byl prázdný, protože Amy byla v New Yorku....

.............................

Allan zastavil před vchodem Empire State Building. Amy vystoupila... Tohle místo milovala... Milovala výhled, který se jí naskytl až úplně nahoře.
"Tak.. tohle je moje překvapení." Amy zůstala stát s otevřenou pusou. Byla zde už tolikrát, ale dnes to bylo zase nějak výjimečné.
"Půjdeme nahoru?" Amy jenom přikývla. Vylezli až úplně nahoru a Amy nechala vítr, aby ji hladil po vlasech a hrál si s nimi. Allan k ní přistoupil zezadu a obejmul ji. Dal ji polibek na krk. Amy se mu schoulila do náruče.
"Víš Amy... chtěl bych tě o něco požádat a zároveň se tě zeptat..." Amy se otočila. Podívala se na něho.
"Vím, že jsem se třeba měkdy choval hrubě, ať už k tobě nebo k Rickovi, ale já si nemohl pomoct! Když já na něho tak žárlil..." Amy se usmála. Pohladila ho po tváři.
"Nemáš vůbec proč žárlit.." Allan byl spokojený. sáhl do kapsy a vyndal malou krabičku... Amy zadržela dech.
"Chtěl bych se tě zeptat, jestli by sis ráda zopakovala naši svatbu." Otevřel krabičku, kde se skrýval diamantový prstýnek. Amy nevěděla, co říct... Byla zaskočená...
"Já.. vůbec nevím, co říct...." Řekla Amy a stále se dívala na prstýnek.
"Řekni ano..." Napověděl ji Allan. Amy se usmála...
"Ano..." Řekla, aniž by si uvědomila, kolika lidem tímhle ublíží.

V šatnách...

Amy zářila jako sluníčko... Byla opravdu šťastná... A to ještě dnes neviděla Ricka... Kdyby ho viděla, její úsměv by ji ztuhl... Převlékala se, když vtom vešel Rick.
"Richarde! Nemůžeš nejdřív zaklepat, než vejdeš?" Sjela ho hned a rychle si oblékla tričko. Otočila se a koukla na něho... Proboha.... Nemohla uvěřit svým očím. Rick měl podlitiny po celém obličeji a zlomenou ruku.
"Natáčení bylo odloženo, kdyby tě to zajímalo!" Řekl hrubě Rick a už se chystal k odchodu.
"Počkej!" Zavolala na něho. Rick se zastavil a pomalu otočil... Podíval se na Amy nenávistným pohledem.
"Co ještě potřebuješ?! Chceš si snad do mě taky kopnout?!" Amy nechápala, co se stalo. Rick vypadal vážně špatně... A ještě e všemu kulhal...
"Co se ti stalo?" Zeptala se jemně Amy.
"Co se mi stalo?! To bys snad měla vědět ty ne?!" Amy zavrtěla hlavou. Rick se ušklíbl.
"No tak dobře... Budu hrát tvou hru... Když jsem se večer vrátil domů, čekal na mě před dveřmi tvůj milovanej manžel a zmlátil mě do bezvědomí. A ještě stihl říct, že sis to přála ty, tak ze mě nedělej blbce, co se mi stalo!" Zařval na ni. Amy si musela sednout. Nemohla tomu uvěřit.. Tohle by Allan nikdy neudělal!
"To nemůže být pravda... To nemohl být Allan...." Řekla Amy a stále pozorovala Ricka, který byl úplně zničený...
"Tak já si to asi vymýšlím ne?! I to, že jsem tě pomlouval si Allan vymyslel! Ale mě nemůžeš věřit! Já jsem totiž jenom nějakej poblblej mrzák, co se šíleně nudí a vymýšlí si tyhle báchorky!" Zařval na ni a Amy se sesypala... Nemohla unést, když na ni takhle řval. Vydržela hodně, ale tohle bylo moc.
"Ricku! Tohle bych nikdy neudělala! Věř mi!" Zavzlykala Amy... Začala brečet tak moc, že by to dostalo do kolen i masového vraha, ale Rick odešel. Neměl na tohle sílu... Odešel, i když věděl, že Allan Amy lhal... Odešel i přes to, že tušil, že Allan je chce záměrně proti sobě štvát... Odešel a nechal tam Amy, aby se trápila...

............................

Allan seděl v křesle obývacího pokoje. Hypnotizoval telefon. Měl plán... A chtěl ho za každou cenu uskutečnit...
Vtom se telefon konečně rozdrnčel.
"Haló?" Zvedl ho pohotově Allan.
"Dobrý den... Allan Kovacs?" Ozvalo se na druhé straně.
"Ano.. Volal jsem vám kvůli jedné informaci... Chtěl jsem se zeptat na tohle... Když je hlavní postava filmu dlouhodobě neschpná své práce, je režisér povinnen nahradit ho někým jiným?" Zeptal se lstivým hlasem.
"Teoreticky vzato ano... Žádný režisér není tak hloupý, aby si nechal utíkat peníze. Zvlášť, když je to halvní postava." Odpovědl muž na druhé straně.
"Děkuji... A o vás je známo, že se o takovéhle věci staráte.." Nechal schválně dokončit muže na druhé straně.
"Ano... Máme dostatek mužů na to, aby do termínu takhle distancovali spoustu herců nebo hereček. Řekněte nám jenom kdy a kde...."

TBC..:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama